Moje tvorba :D trošku švihli, ale co no .. Mě ňako osvitilo světlo múzy:P
Tak jako uhasínající svíčka, šíří kolem sebe kouř. Nechám ho kolem sebe rozplynout a v jinou existenci se propadnout, bych si přála nejvíce. Tolik, jako je žár večerního měsíce.
Ptám, se tě ptám, proč nemáš mne rád. Vždy se jen otočíš a nechceš mi dát pravdu znát. Nasazuješ si stále masku, stav našeho přátelského svazku, mě trápí čím dál víc. Ač přesto můžu říct, miluji tě.
Z myšlenek se snažím dostat, propadám se v jinou propast. Život můj na vážkách leží a čas kolem jen běží.
Krev má, krev tvá. V obou v nás teče. Až ji spojíme, svět se rozuteče.
Spolu spadneme do propasti a naše strasti, rozplynou se v noci chladné, dřív než déšť spadne
a ty zavřeš oči. Máš strach podívat se na mne. Víš, že tvář mi bledne. Rty se barví rudě, ty máš však naději v sobě. Mně již nic netrápí. Smích se mi vrátí, jak bláznovi při horečce.
Snažíš se dostat z hrozného snu. Propadáš se jen v krutou realitu. V očích strach se ti zrcadlí, mě již nic nebolí. Slzy stékají po tváři, vodopád nesnází. Všude kolem nás je tma, jen žár v našich srdcích spaluje nás jako svíci o Vánocích.
To je konec mého psaní. Železná kulička zbaví tě ptaní. Oči máš vyhaslé a prázdné, ač srdce ještě bije ti, strnule díváš se k nebi. Vidíš tam své sny i přání, dny se však v marnost mění, znáš jen bolest a utrpení. Ležím po tvém boku v té temné noci a vina leží na mém srdci.
Já zpívám si celý den,
o tvých očích jen,
jak krásné ty je máš ,
když se na mě podíváš .
Já láskou splynu jen,
když ve tvé blízkosti jsem
a když usměji se jedinkrát,
ty řekneš, že jsi se mnou rád.